OCD (obsessive compulsed disorder), tedy obsedantně kompulzivní porucha, je duševní porucha, jejímž hlavním rysem jsou opakované vtíravé myšlenky a nutkavé činy. Člověk trpící OCD si mnohdy uvědomuje, že tyto myšlenky se nezakládají na pravdě a nemají reálný základ, přesto se jim nedokáže ubránit. Tato až panická úzkost ustoupí až provedením rituálu (kompulze). Rituál, i když se může jakkoli jevit nesmyslně z hlediska člověka duševně zdravého, přináší alespoň na krátkou chvíli pocit úlevy a bezpečí. Ten je však pouze dočasný, protože mysl zanedlouho vyprodukuje další utkvělou představu nebo člověk postižený OCD začne přemýšlet, zda rituál provedl správně, zda něco nezanedbal a je tak opravdu v bezpečí. Stále znovu a znovu přichází vtíravé myšlenky spojené až s ochromující úzkostí a mozek mu říká, že opakovaným provedením kompulze se úzkost sníží. „Začarovaný“ kruh se uzavírá a vystoupit z něj je těžké, ne však nemožné.
CO JE OBSESE?
Vracející se vtíravé myšlenky a představy, které nemůžete „vyhnat“ z hlavy. Čím víc se snažíte na ně nemyslet, tím jsou intenzivnější. Zde je nutné poznamenat, že obsese nevzniká v důsledku užívání drog či farmak a není ani důsledkem jiných poruch (schizofrenie, poruchy nálad apod.) Nelze ji zaměňovat s autismem. Obsesivní myšlenky a následné rituály jsou většinou časově náročné a zaberou až několik hodin denně. Není divu, že jsou tak fyzicky či psychicky vyčerpávající a člověk postižený OCD se může záměrně vyhýbat situacím, které by u něj mohly obsesi vyvolat. Obsesivní myšlenky jsou doprovázeny pocity, jako je strach, pochyby, nejistota v takové míře, že vyvolávají intenzivní úzkost. Nutkavé myšlenky (obsese) vyvolávají nutkavé jednání (kompulze).
JAK SI PŘEDSTAVIT TAKOVÝ RITUÁL (KOMPULZI)?
Zmíněné rituály mají svůj vlastní řád a bývají velmi promyšlené.
„Nejprve umýt levou ruku, potom pravou ruku, potom si 7x obě ruce promnout pod tekoucí vodou. Opravdu to bylo 7x? Raději ještě jednou!“
Pokud vás přepadne obsese před důležitou schůzkou, úzkost se ještě znásobí. Bohužel čas, který věnujete právě třeba mytí rukou, se nezkrátí, spíše naopak.
„Třikrát se přesvědčit, že jsem za sebou zamkl. Jsem si téměř jistý, že se tak stalo, ale jistota je jistota!“ Když už jste skoro v práci, náhle vás napadne, zda jste opravdu zamkli. Jistěže zamklï, ale pro jistotu se musíte ještě vrátit, abyste to zkontrolovali. Bohužel dnes už přijdete do práce pozdě.
Takovýchto nutkavých jednání může být bezpočet, ale všechny směřují k jednomu: ujišťování sebe sama, že je vše správně a tudíž vše v pořádku. Alespoň pro tuto chvíli si může postižený OCD oddychnout. Tento pocit však netrvá nikdy dlouho.
Zde je třeba upozornit, že zdaleka ne všechny rituály je možno nazvat kompulzemi. Některá opakovaná jednání je třeba vykonat jako běžnou součást každodenního života. Těžko by někdo označil pravidelné čištění zubů za kompulzi. Jiné rituály jsou naopak příjemné a rádi se k nim vracíme. Jako třeba pravidelná relaxační koupel, kterou si chceme dopřát co možná nejčastěji. V tom je rozdíl mezi kompulzemi, které nám jsou všechno možné, jenom ne příjemné, ale máme nutkání je stále dokola dělat. Uvolnění přijde ne v jejich průběhu, ale po jejich vykonání.
JAKÉ JSOU NEJČASTĚJŠÍ TYPY OBSEDANTNĚ KOMPULZIVNÍ PORUCHY
CO VÁM OCD VEZME?
Čas
Obsesivní myšlenky a následné kompulze, aby člověk postižený OCD tyto myšlenky eliminoval, mohou zabrat značnou část dne. Pokud člověk trpí těžkou formou, může strávit až hodiny například mytím rukou, sprchováním nebo jinými úkony spojenými s rituály, které z jeho pohledu musí vykonat, aby překonal stupňující se úzkost. Mnohdy dělí čas mezi OCD a práci nebo školu. Na ostatní už moc času nezbývá.
Energii
Kupodivu většinou mají lidé, kteří trpí OCD, poměrně hodně energie. Mnozí zdraví jedinci by si jen stěží dokázali představit, že by něco takového museli vydržet. Ani tato energie ale není bezedná a mozek zpracovává stále nové a nové nutkavé představy, které je vyčerpávají psychicky, zatímco provádění úkonů vyčerpává fyzicky. Stát v koupelně hodiny ve sprše nebo se sklánět nad umyvadlem je vysilující. Lidé s OCD přesto nevidí jinu možnost, než rituál dokončit.
Sebevědomí
Člověk trpící OCD cítí, že s ním něco není v pořádku. Reaguje na podněty jinak, než jeho okolí a stále hlídá, aby nevznikla situace, která by přivodila obsesi. Uvědomuje si, že lidem nemůže říct: toho se nedotýkej, tohle nedělej nebo tohle nemůžu udělat já. Často se dostává do rozpaků, protože nemůže lidem racionálně vysvětlit, proč se tak chová. Cítí, že právě ono „proč“ je pro duševně zdravého jedince tak absurdní, že by nebylo pochopeno. Sebevědomí se utváří vlivem životních zkušeností a v životě člověka s OCD je plno nejistot a strachů. Není potom divu, že i nadaní jedinci jsou neustále zmítáni nejistotou a pochybnostmi o sobě.
Vnitřní klid a uspokojení
V dnešní uspěchané době je i pro duševně zdravého jedince obtížné najít duševní rovnováhu a klid. Pro člověka trpícího OCD je to o to obtížnější. Obavy, že obsese může přijít zrovna ve chvíli, kdy prožívá příjemné chvíle, znemožňuje plně si vychutnat období klidu. Převládá pocit nejistoty a vnitřního napětí bohužel i ve chvíli, kdy je zdánlivě „vše v pořádku“.
Pozitivní zpětnou vazbu ve škole a v práci
Téměř v každé školní třídě se najde otloukánek, který nějakým způsobem „nezapadá“. Buď je příliš introvertní a tichý, má fyzický handicap, je z pohledu ostatních hlupák nebo naopak šprt. Někdy stačí, že dělá něco jinak než ostatní, přestoupil z jiné třídy nebo se třeba přistěhoval a začal do třídy chodit později. Kdo zažil šikanu ve škole, ví, jak děti někdy dokáží být kruté a škodolibé. U dítěte s OCD si spolužáci brzy všimnou, že je odlišné. V kolektivu, kde se cítí nejistě a izolovaně, úzkost ještě narůstá a zvyšuje se četnost kompulzí. To vše má vliv na jeho soustředění, chuť učit se a navštěvovat školu. Obsedantně-kompulzivní porucha nemá žádnou spojitost s inteligencí dítěte, přesto může zcela zásadně ovlivnit jeho školní prospěch.
V dospělém věku OCD komplikuje vztahy na pracovišti i práci samotnou. Při mírnějších formách OCD si kolegové jenom pomyslí, že je to podivín. Objevují se ale příznaky, které nezůstanou bez povšimnutí. Hromadění nádobí, protože v kuchyňce před zraky ostatních nemůže umýt hrníček „tím správným“ způsobem, aby pro něj byl skutečně čistý. Opakované mytí rukou na toaletě, protože když někdo otevře dveře, naruší mu rituál a musí začít znovu. Pozdní příchody, protože před odchodem do práce je třeba si umýt ruce „tím správným způsobem“. Když ví, že má na kompulzi pouze vymezený čas, tenze narůstá a o to obtížnější je rituál dokončit. Mnohdy se stává, že na cestě do práce přichází nutkavé představy, že se něčeho dotkl a musí vrátit, aby rituál zopakoval. Nebo se stále znovu a znovu vrací, aby se ujistil, že jsou vypnuté všechny spotřebiče.
Na první pohled se lidé trpící OCD mohou jevit jako zcela odvedeni od svých povinností či reality, ale paradoxně bývají naopak velmi zodpovědní. Třebaže jsou v některých rešeršovaných textech na stránkách povrchních či bulvárních médií vykreslováni jako podivíni, i přes svůj handicap jsou schopni vynaložit velkou míru energie a pracovního nasazení, aby si plnili pracovní povinnosti a zároveň každodenně bojovali se svým postižením. Řada z nich dokonce patří k těm vůbec nejschopnějším zaměstnancům či velmi úspěšným a talentovaným umělcům. Jestliže je tedy na místě v tomto ohledu něco připomínat, pak hlavně to, co zdůrazňují profesionální psychologové a psychoterapeuti: Člověk s OCD není v žádném případě blázen.
Foto: Ivabalk, Arek Socha
Omlouváme se, ale tento fragment nelze kopírovat