Web zaměřený na obsedantně kompulzivní poruchu a OCD fórum

PŘÍPADOVÁ STUDIE BEZLEPKOVÉ LÉČBY OCD

LEPEK V HLAVĚ

První případová studie bezlepkové léčby OCD

Může bezlepková strava vyléčit obsedantně kompulzivní poruchu? Na toto téma se již nějaký čas vede řada diskusí. Zatím, ale bohužel, jen těch internetových. Jejich účastníci se nicméně svěřují se svými zkušenostmi, které obecně vypovídají o tom, že tato úvaha nemusí být tak zcela od věci. A to nejenom v souvislosti s OCD, ale i s dalšími psychickými handicapy jako jsou třeba deprese či úzkostné poruchy.

Foto: Cdd20, Congerdesign (Pixabay) / Koláž: JL

Může bezlepková strava vyléčit obsedantně kompulzivní poruchu? Na toto téma se již nějaký čas vede řada diskusí. Zatím, ale bohužel, jen těch internetových. Jejich účastníci se nicméně svěřují se svými zkušenostmi, které obecně vypovídají o tom, že tato úvaha nemusí být tak zcela od věci. A to nejenom v souvislosti s OCD, ale i s dalšími psychickými handicapy jako jsou třeba deprese či úzkostné poruchy.

Do těchto debat  nezasahují, nebo alespoň nijak zásadně, pouze domácí odborníci. Důvod je prostý. Dosud neexistuje relevantní výzkumná studie, která by tuto hypotézu standardním lékařským procesem potvrdila nebo vyvrátila. A léčit či následně své zkušenosti publikovat pouze jen na základě domněnek či dílčích experimentů a zkušeností bez odpovídajícího vzorku případů, si profesionálové dovolit nemohou. Nejinak je tomu ale i v zahraničí. Ani zde nebyl z hlediska praktické západní medicíny realizován projekt, jehož záměrným motivem by byl předpoklad, že by náš psychosomatický stav mohl ovlivňovat lepek.

Přesto vám ale jeden takový výzkum zprostředkovat můžeme. Jeho poznatky vychází z takzvané integrativní medicíny, jejímž cílem je zkoumat, zda kromě ověřených lékařských postupů, nemohou existovat ještě další možnosti, jichž západní medicína nevyužívá anebo ne zcela dostatečně, ale z nichž by pacienti přesto mohli mít užitek. Třebaže určitá část domácí akademické obce tento směr často bagatelizuje, v zahraničí, zejména v zámoří, si naopak vysloužil v mnoha oblastech zdravotní péče trvalé opodstatnění. Je to zejména díky schopnosti sebereflexe a důkaznosti, na jejichž základě jsou dnes integrativní či spíše holističtí lékaři a terapeuti schopni nejenom prokázat efekt své léčby, ale ve srovnání se svými vyloženě alternativními předchůdci také objektivně posoudit, že některé jejich principy, metody či přípravky naopak nefungují. Velmi dobře popsanou charakteristiku integrativní medicíny proto v současnosti naleznete dokonce i na stránkách České onkologické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně zde.

A jsou to přesně čtyři roky, kdy z ordinace zámořských holistických lékařů vyšel i vůbec první odborně zpracovaný popis možné souvislosti OCD s citlivostí na lepek. V podobě oficiální studie na toto téma je publikoval titul Global Advances in Health and Medicine zaměřený na globální pokroky ve zdravotnictví a medicíně.

DĚTSKÝ PACIENT

Holističtí lékaři si přitom paradoxně nekladli zpočátku žádné větší ambice. O důkazy, které by naznačovali, že kromě trávicího traktu může citlivost na lepek zahrnovat rovněž psychiatrická či neurologická onemocnění, se začali zajímat na základě vnějšího podnětu. Přesněji ve chvíli, kdy se na ně obrátila matka sedmiletého chlapce postiženého výrazně rozvinutou formou OCD.

V dětské populaci má obsedantně-kompulzivní porucha výskyt okolo 1 – 2 procent. Standardní přístupy k léčbě jsou podobné jako u dospělých. Kognitivně behaviorální terapie nebo medikace zvyšující dostupné množství serotoninu, případně obojí. Za medikace v podobě tzv. selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu, však až 50 procent pacientů nedosahuje za této léčby výraznějších pokroků.

Malý pacient představoval tedy typický případ pro integrativní medicínu. Ani jeho předcházející dlouhodobé léčení standardními postupy totiž nevedlo k uspokojivým výsledkům. Konkrétně se jednalo o dvouletou primární léčbu ze strany ošetřujícího lékaře, psychologů a dalších terapeutů. Cílem praktických lékařů je často zvolit konkrétní či jednoznačnou léčbu či medikaci. Integrativní medicína naopak používá více léčebných metod, neboť vychází z teorie, že za chronickými problémy se může skrývat více, než jeden faktor. Za daných okolností se tedy jevila poslední variantou, jak dítěti pomoci.

CITLIVOST NA LEPEK

V posledních letech se citlivost na lepek objevila jako odlišná porucha od celiakie. Zatímco celiakie se vyskytuje u přibližně 1 procenta běžné populace, citlivost na lepek je šestinásobně vyšší. Celiakie je dnes již dobře známé a popsané onemocnění zahrnující imunitní reakci na lepek v podobě proteinu přijímaném z obilovin jako jsou pšenice, ječmen nebo žito. Nejčastěji se projevuje zánětlivou reakcí v tenkém střevě jako doživotní autoimunitní onemocnění, kdy lepek lidské střevo soustavně poškozuje a způsobuje tak jeho neschopnost vstřebávat pro tělo nezbytně důležité živiny.

Citlivost na lepek se vyznačuje projevy, které jsou podobné celiakii a také alergii na lepek, s níž se citlivost na lepek v obecném názvosloví někdy zaměňuje, což dezorientuje i samotné postižené. Neboť zatímco podobně jako celiakii, také alergii na lepek lze odborně diagnostikovat, v případě citlivosti na lepek nemusí vyšetření žádnou z výše uvedených diagnostik potvrdit. Na problém s lepkem však lze usuzovat z nápadně spřízněných a zatěžujících projevů, jako jsou průjem, bolesti břicha, vyrážky či chronická únava. Lidé s citlivostí na lepek si jej proto mohou dokonce občas dopřát i bez střevních následků, nebo podobně jako ostatní dvě skupiny jeho negativní projevy zcela eliminovat bezlepkovou dietou.

Jak ale naproti tomu trefně uvádí na stránkách „bezlepek.cz“: Citlivost na lepek se nejčastěji projevuje podobně jako celiakie, vyšetření však na tuto nemoc neukazují. Mnoho pacientů trpících „neceliakální citlivostí na lepek“ tak preventivně drží bezlepkovou dietu, přestože někteří lékaři jejich obtíže znovu více či méně podceňují. Tato fakta je určitě dobré si pamatovat i proto, abyste pochopili, proč vám z lepku může být zle jak po stránce fyzické tak psychické, aniž byste si ale tuto příčinu uvědomovali.

DIAGNÓZA

Nepřetržité konflikty se svými vrstevníky, výbušné chování. Strach, závislost, silná a úzkostná separace. Tak popsala matka projevy svého syna, který je vykazoval již od svého nejútlejšího dětství. Třebaže psycholog vyhodnotil jeho stav jako normální, dítě bylo stále podrážděnější. Když bylo dítěti pět let, jeho učitel u něho navíc rozpoznal obsedantní myšlenky v podobě nutkavého mytí rukou v obavách před choroboplodnými zárodky. Postupně projevoval až patologický strach z vlastních výkalů a do prostoru toalety či koupelny byl ochoten vstoupit jen zcela vysvlečený. Podobně vyjadřoval iracionální obavy z otravy olovem a na tom základě se u něho rozvinula silná fobie vůči psacím potřebám až do té míry, že nebyl schopen sedět u stolu, kde se tyto předměty vyskytovaly. Rovněž si odmítal hrát s ostatními dětmi, neboť se bál, že by jim pro změnu mohl ublížit. Při respiračních onemocnění propadal panice, že přestane dýchat a propadal silnému ohrožení ze smrti. Chlapec byl převezen k dětskému psychologovi, který mu diagnostikoval OCD a úzkostnou poruchu. Současně započal s kognitivně behaviorální terapií zahrnující terapii hrou, expoziční terapii a další cílenou terapii, čehož výsledkem bylo jen dílčí zlepšení pacientova stavu.

Odborná terapie však už neměla prakticky žádný vliv na nervozitu, smutek, depresi, podrážděnost, úzkost a potíže se soustředěním. Pacientovi byla navíc diagnostikována prostorová apraxie, kdy člověk není schopen orientace v případě vlastních motorických funkcí. To mělo za následek například narážení do jiných dětí, a to také urychlovalo další konflikty. Od věku jednoho roku, kdy začal jíst pevnou stravu, jej navíc sužovala svědivá vyrážka za oběma lokty i koleny. V létě byl její průběh ještě horší a to i navzdory léčbě za podpory speciálních koupelí či krémů včetně steroidních i na atopický ekzém. V rámci původní anamnézy byla pak zjištěna i chronická ušní infekce začínající již ve věku 3 měsíců, a střevní kolitida vyvolaná zřejmě nevhodnou léčbou antibiotiky.

STAV

Lékaři proto následně přistoupili ke shrnutí posledních zbylých aspektů, na jejichž základě by se pokusili stanovit další terapii:

Léky: 

Žádné. S ohledem na opakující se ekzémy a kolitidu způsobenou léčbou sérové nemoci (stav, kdy organismus reaguje obrannou imunitní reakcí na některé podané sloučeniny) si matka pacienta již nepřála žádnou další medikaci.

Jiné terapie:

Terapie na zmírnění důsledků prostorové apraxie.

Potravinové doplňky:

Multivitamin, Omega 3 mastné kyseliny, doplňky rybího oleje

Alergie:

Penicilin (vyrážka), cefalosporin (vyrážka).

Rodinná anamnéza:

Melanom (matka), úzkostná porucha (teta z otcovy strany).

NOVÉ VYŠETŘENÍ

Úzkostně vypadající chlapec ve věku sedmi let vyšetřován za přítomnosti své matky. Bez vlivu na svůj zdravotní stav nenavazoval žádný větší oční kontakt s vyšetřujícím lékařem. Nevykazoval však ani žádné psychotické příznaky a nebyly u něho zaznamenány žádné neobvyklé myšlenkové pochody. Na podkolenní jamce, loktech a hrudi byl pouze zjištěn nález vyrážky v podobě zarudnutí.

Testování:

Proběhlo formou tzv. testování autonomní odezvy (ART – Autonomic Response Testing), která v praxi představuje techniku hodnocení biofeedbacku využívanou k určení poruch na úrovni autonomního nervového systému. Ten je zodpovědný za všechny automatické funkce lidského těla, jako je srdeční rytmus, dýchání, trávení nebo léčení. Testování ART je nicméně považováno za metodu alternativní, avšak v tomto případě bylo využito rovněž pro pozorování nakolik je možné jeho prostřednictvím odhalit právě citlivost na lepek, jehož detekování je i čistě klinickým způsobem často problematické.

Výsledky skutečně potvrdily citlivost na pšenici, ječmen i žito. Test vykázal navíc pozitivitu olova, rtuti a entamoeby – střevního parazita. Sami terapeuti si jak na počátku, tak i na konci testováni byli dobře vědomi, že dosud neexistují žádné publikované studie, které by dokázaly objektivně zhodnotit spolehlivost a platnost výsledků ART. Pozitivní nález nicméně chlapcovu rodinu motivoval k přijetí bezlepkového diety včetně používání bezlepkových produktů osobní hygieny.

 

LÉČBA

V průběhu 5 návštěv během období 5 měsíců byl pacient léčen následujícím způsobem:

  • Bezlepková strava a vyhýbání se a nahrazení výrobků osobní hygieny obsahujícím lepek, jako jsou mýdla, šampony, zubní pasty a vlasové výrobky, bezlepkovými kosmetickými produkty
  • Nízkoúrovňová laserová akupunktura ucha pomocí 904 nm fyziolaseru nastaveného na 150 mW pro 15sekundové pulzy s použitím různých frekvencí tzv. Nogierovy moderní aurikulopunktury. Tato metoda vychází z aurikuloterapie, která patří do rámce metod, předpokládajících existenci tzv. mikrosystémů. Podle této představy se na povrch ušního boltce promítá ve zmenšeném měřítku lidské tělo, nejčastěji v podobě, jakou zaujímá lidský plod v děloze (homunculus). Na ušním boltci tak vzniká mapa jednotlivých orgánových systémů, na které se aurikuloterapie snaží působit na více než 100 bodech. Ani účinnost této metody, stejně jako mapování uší nicméně není podloženo lékařskými nebo vědeckými důkazy.
  • Laserová terapie na nízké úrovni ( LLLT ) s použitím laserového pera 532 nm a 5 milliwattů ke snížení citlivosti nebo množství těžkých kovů. Laserová terapie na nízké úrovni (LLLT ) je forma léčby, o níž se tvrdí, že zmírňuje bolest nebo stimuluje a zlepšuje funkci buněk.
  • Iontové koupele nohou během návštěvy v ordinaci za účelem snížení celkové zátěže organismu těžkými kovy.
  • Chelatační terapie s nízkou dávkou s použitím DMPS 100 mg dvakrát týdně; a mikroproudová terapie za účelem léčby infekce střevním parazitem (Chelatační léčba je nezbytnou součástí terapie pro pacienty, kteří vykazují ohrožení železem přetíženého organismu).

 

VÝSLEDKY LÉČBY

1 měsíc od návštěvy

Matka pacienta uvedla, že příznaky a úzkost OCD u pacienta se od předchozí návštěvy zlepšily o 40 %. Všimla si, že její dítě je v sociálních situacích méně úzkostlivé a uvolněnější a vlastní stolice už u něho nevyvolává panické ataky. Rovněž uvedla, že jeho ekzém se zlepšil o 90 %, což bylo větší zlepšení než u jakékoli jiné předcházející léčby. Připustila, že zatímco většinu stravy jejího syna tvořila bezlepková, v některých případech lepek přijal. Pacient v té době ještě nepoužíval žádné bezlepkové kosmetické výrobky. Jeho matka ovšem nebyla schopna určit žádné rozdíly v OCD a symptomech úzkosti v den nebo po příjmu lepku.

2 měsíce od první návštěvy:

Matka pacienta uvedla, že příznaky OCD jejího syna se od poslední návštěvy zlepšily o 75 % a jeho úzkost se zlepšila o 85 %. Uvedla, že během dne měl obvykle více energie. Jeho ekzém se zlepšil stoprocentně. V té době jedl pacient už výhradně bezlepkové jídlo a používal bezlepkové produkty osobní hygieny.

3 měsíce od počáteční návštěvy:

Matka pacienta uvedla, že OCD jejího syna se zlepšila o 80% a jeho úzkost se celkově zlepšila o 90%. Měl více energie. Stále však měl potíže se čtením a soustředěním se na slova.

4,5 měsíce od počáteční návštěvy:

Matka pacienta uvedla, že OCD a příznaky úzkosti jejího syna byly o 99 % lepší. Už neměl problém zůstat sám v místnosti. Opakované nutkavé chování, jako mytí rukou a hygiena rukou, bylo vyřešeno. Už nevykazoval žádný strach ze svých výkalů a mohl jít na záchod, aniž by si svlékl všechno oblečení. Pacient byl 100% bez ekzému.

6,5 měsíce od první návštěvy

Matka pacienta uvedla, že se jejímu synovi od zahájení léčby integrativní medicínou daří výrazně lépe. Hlásila ale i případ relapsu příznaků podráždění a úzkosti, zhruba den poté, co snědl jídlo kontaminované potravinami obsahujícími lepek od jiného člena rodiny. Obecně však jeho stav popisovala jako mnohem méně stresující. Nepřeháněl už starost o své zdraví, ani se nezabýval myšlenkami na to, že by mohl zemřít. Rovněž se přestal obávat kontaminace z okolí domácího i venkovního odpadu jako byly koše a popelnice nebo choroboplodných zárodků. Při návštěvě toalety již nemusel odkládat oděv. Společensky i sociálně si byl výrazně jistější a dokázal i najít si přátele. Objevil se však nový handicap, kterým se stala tzv. palilalia – jazyková porucha charakterizovaná nedobrovolným opakováním slabik, slov, nebo frází. Jakkoliv tedy pacient zaznamenal až dramatická zlepšení, stále potřeboval průběžnou léčbu.

 9,5 měsíce od první návštěvy (Telefonický rozhovor s matkou pacienta)

Matka pacienta byla velmi spokojena se zlepšením symptomů, sociálně i akademicky. Palilalia se rovněž vyřešila. Zatímco pacient selhal ve vstupním testu do mateřské školy, nyní ve druhém ročníku základní školy skóroval ve standardizovaném testování na mnohem vyšší úroveň, než byla vyžadována. I nadále dodržoval přísnou bezlepkovou dietu a vyhýbal se výrobkům osobní hygieny obsahujícím lepek.

1 rok od první návštěvy:

Matka pacienta uvedla, že její syn neměl žádné opakující se ani nové příznaky. Hlásila dodržování bezlepkového režimu. Když došlo k neúmyslné expozici lepku od členů rodiny, pacient sice prokázal určité obsesivní příznaky, ale ty se podařilo rychle vyřešit. V době neúmyslné či náhodně synovy expozice lepku, matka občas využívala zařízení pro domácí laseroterapii (LLLT). V této době nebyl její syn již v žádné individuální ani skupinové terapii a neužíval žádné léky. Zlepšení potvrdil i jeho psycholog, rovněž se vyřešila prostorová apraxie, která už rovněž nevyžadovala terapii. Matka upozornila také na skutečnost, že apraxie se výrazně zlepšila současně se zlepšením OCD.

Náklady na léčbu

Matka pacienta uhradila veškeré náklady na léčbu, protože žádné z ošetření nebylo kryto jejím pojištěním. Celkové náklady na léčbu byly nižší než 1 000 $

ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ PŘÍPADU

Verdikt, k němuž chlapcovi holističtí terapeuti dospěli, zněl následovně: Sedmiletý chlapec s těžkou formou OCD, který pozoruhodně dobře reagoval na integrativní a relativně levný přístup zahrnující bezlepkovou dietu. Zprávy korelovaly citlivost na neceliakální lepek s psychiatrickými stavy jako je schizofrenie, deprese, mánie a úzkost.

Případová studie se tedy stala první, která přinejmenším samotným terapeutům poskytla dosud nejlepší odezvu a čistě terapeutickou odpověď v souvislosti s efektem bezlepkové diety u pacienta s OCD trpícího neceliakální citlivostí na lepek.

Na základě našich klinických zkušeností se domníváme, že léčba problému s lepkem byla skutečně dominantním faktorem úspěšného výsledku. Tomu nasvědčují i ta pozorování, kdy opětovné či náhodné přijetí lepku vedlo znovu k  obsesivním symptomům. Jistě lze namítnou, že za ústupem příznaků bychom mohli vidět například placebo efekt nebo spontánní remisi. V takovémto případě je však třeba upozornit na chlapcův nejenom dřívější velmi vážný stav, ale i výrazně dlouhodobou standardní léčbu, během které k žádnému zlepšení nedošlo,“ doplňují terapeuti ve své zprávě.

Jak současně uvedli, největší omezení jejich studie proto spočívá v tom, že jejich zprávu lze považovat za první a tím v době jejího publikování do té chvíle jedinou. K  uveřejnění této případové situace navíc výrazně přispěla i matka sedmiletého pacienta svým písemným souhlasem.


Text je zpracován na základě původních podkladů případové studie a doplněn o vysvětlující informace a termíny jednotlivých položek terapeutických procedur

Autoři studie: Danielle Chung Couture, MD, Myung Kyu Chung, MD, Phillip Shinnick, PhD, MPA, LAc, Jonathan Curzon, DC, DIBCN, Mark J. McClure, DDS, FAGD, IMD-D, and Patrick J. LaRiccia, MD, MSCEcorresponding author

Autor textu: Ivan Šiler

SDÍLET:
Upozornit na
guest
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hlasů
Vložené zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře
Bara
Bara(@bara)
14. 3. 2021 19:44

Zkusit to můžu. Teď už je k dostání bezlepkových produktů docela dost. Na to abych si pekla chleba doma opravdu nemám čas. Ale četla jsem, že pro člověka, který nemá celiakii to ale úplně není zdravé, když lepek úplně vysadí?

Romana Kršnáková
Admin
15. 3. 2021 16:10
Odpovědět  Bara

Dobrý den, Báro. Takové články se objevují, ale především v souvislosti s tím, že je potřeba doplnit látky, které by vám mohly chybět, když vynecháte obiloviny. Tedy je potřeba do jídelníčku zařadit potraviny bohaté na vitamín B a vlákninu obsaženou především v zelenině. V dnešní době je dostatek literatury a možností, jak si zjistit více informací o bezlepkové dietě. Máte pravdu, že je na trhu výběr bezlepkových produktů a mnohé lze koupit i v klasickém supermarketu. Pokud chcete tuto cestu vyzkoušet, i když to bude z počátku jistě nezvyk a trochu nekomfortní, držíme palce! Budeme rádi, když nám dáte vědět.

Ester
Ester(@ester)
18. 3. 2021 8:58

Tak já už tu bezlepkovou dietu zkouším. Snažím se být důsledná, ale někdy mi to prostě ujede. Tak nevím, jestli se tím zase nevracím zpátky. Když já mám tolik ráda klasické pěčivo třeba s bílým kafem 🙂 Ale snažím se! Zatím mám za sebou týden, takže nemůžu referovat, jaký to má vliv. Za jak dlouho by se to vlastně mělo projevit??

Romana Kršnáková
Admin
19. 3. 2021 18:54
Odpovědět  Ester

Dobrý den, Ester. Mělo by se projevit po dvou měsících. Pokud vydržíte, budeme rádi, když se nám potom svěříte s vašimi zkušenostmi. Držíme palce!

Prelož web do slovenčiny »
Omlouváme se, ale tento fragment nelze kopírovat
4
0
Přejete-li si, pak tento článek můžete komentovatx
()
x