Zatímco některé oblasti medicíny, například chirurgie, se mohou opírat o rychlý technologický a vědecký pokrok, výzkum léčby obsedantně-kompulzivní poruchy (OCD) v rámci psychoterapie postupuje pomaleji. Dosud nemáme k dispozici plně účinné řešení ani specifický lék, a hlavním pilířem současné léčby i nadále zůstává kognitivně-behaviorální terapie. Odborníci se však stále snaží získat nové vědecké poznatky, které by dostupnost léčby OCD či její efektivitu mohly výrazně zlepšit, nebo pomoci těm, u kterých standardní postupy nefungují. Podívejme se tedy na to, co je aktuálně v oblasti léčby již klinicky potvrzené a co je stále spíše experimentální – jaká je dnes realita, kde se posouvá hranice vědy, a proč něco zůstává ještě ve fázi výzkumu.
Kognitivně-behaviorální terapie s ERP je nejlépe podloženou léčebnou metodou pro OCD — standardně doporučovanou samostatně i v kombinaci s farmaky. Nové přehledy potvrzují, že:
internet-a teleterapie ERP/CBT jsou účinné a mohou symptomaticky snižovat projevy OCD ve srovnání s běžnou péčí. To je důležité zejména tam, kde je osobní terapie špatně dostupná.
Studie také zkoumají různé formy psychoterapie, včetně integrace technik jako Acceptance and Commitment Therapy (ACT) nebo inference-based CBT, které by mohly zlepšit výsledky u některých pacientů, zejména s horší tolerancí klasické ERP.
Co z toho plyne: ERP zůstává jádrem léčby, ale flexibilní a digitální formáty ji mohou zpřístupnit více lidem — a u některých jedinců zlepšit výsledky.
Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) zůstávají první volbou v medikaci OCD. U nich však platí, že:
Někteří lidé na SSRI reagují pouze částečně nebo vůbec.
U rezistentních případů se často zvažuje augmentace atypickými antipsychotiky, což je metoda, která v některých studiích zlepšila odpověď u pacientů, kteří na SSRI nereagovali dostatečně dobře.
V posledních analýzách se objevují další slibné, ale zatím ne zcela potvrzené medikace:
Glutamatergické léky (např. memantin) vykazují potenciál zlepšit symptomy OCD v některých studiích, ale výsledky jsou zatím heterogenní a vyžadují další ověření.
Shrnutí farmakoterapie: SSRI jsou stále základem. Rozšiřování léčebných možností o nové látky je v běhu, ale bez definitivního potvrzení účinku v rozsáhlých studiích.
Pro osoby s léčbou rezistentní OCD se stále častěji zkoumají techniky, které působí přímo na mozek:
Hluboká mozková stimulace implantovanými elektrodami je klinicky dostupná možnost pro těžké, farmakorezistentní případy. Podle odborných přehledů je bezpečná a u některých pacientů výrazně snižuje symptomy.
TMS — neinvazivní metoda stimulace mozku — má v některých výzkumech pozitivní signály, ale výsledky zatím nejsou tak konzistentní jako u DBS.
Fokusovaný ultrazvuk a další „elektroceutické“ přístupy jsou ve výzkumných fázích a mohou přinést nové možnosti v budoucnu.
Co z toho plyne: Pro těžké případy je DBS již v klinické praxi, další technologie jsou zajímavé, ale většina z nich je stále ve fázi výzkumu nebo pilotních studií.
V roce 2025 se objevuje stále více výzkumu, který se zaměřuje na nestandardní farmakologické směry:
Psychedelické látky, zejména psilocybin, vykazují v předběžných studiích signály o možné účinnosti při snižování OCD symptomů — včetně některých kontrolovaných trialů.
Oproti tomu konopné látky (THC, CBD) zatím neprokázaly trvalý terapeutický efekt na OCD symptomatologii.
Nicméně psychedelická léčba je stále experimentální — právní omezení, metodické výzvy, a potřeba větších kontrolovaných studií znamenají, že není součástí standardní léčby ani běžně dostupné v klinické praxi.
Roste zájem o to, jak moderní technologie mohou pomoci:
Umělá inteligence (AI) a strojové učení mohou zlepšit časnou diagnostiku, predikci odpovědi na léčbu nebo objevovat nové biomarkery spojené s OCD.
AI může být také nástrojem pro virtuální podporu léčby, například při rozšiřování dostupnosti ERP terapeutů.
To ovšem zatím neznamená, že AI samotná léčí OCD — spíše jde o podpůrné nástroje, které mohou zkvalitnit péči či personalizaci léčby v budoucnu.
Co víme jistě:
ERP/CBT (včetně internetové a televerze) a SSRI zůstávají zlatým standardem léčby OCD.
Některé augmentační strategie a neuromodulační přístupy (zejména DBS) poskytují další možnosti pro těžké případy.
Co je zatím ve výzkumu a ne klinické rutinní praxi:
Nové léky jako glutamatergické modifikátory,
Psychedelika jako psilocybin,
Pokročilé elektroceutické techniky (např. fokusovaný ultrazvuk),
AI a digitální diagnostické nástroje.
Shrnutí: Významný revoluční průlom, který by jednoznačně nahradil současné standardy léčby OCD, zatím neexistuje. Současný pokrok spočívá spíše v rozšiřování možností, personalizaci léčby a lepší dostupnosti stávajících efektivních metod — spíše než ve vznikání „zázračného léku“.
Advances in OCD diagnosis and treatment — JAMA Network review (2025) — shrnuje terapeutické a farmakologické aktuality.
Systematický přehled AI aplikací v OCD — naznačuje potenciál rozsáhlejších digitálních nástrojů.
Glutamatergické léky jako potenciální augmentace — metaanalýza.
Klinické hodnocení psilocybinu v OCD — registrovaná studie.
Odborný článek o psychedelické terapii — současné poznatky a hranice.
Text: Anna Raven / Ivan Šiler
Foto: Image by Shelley Evans from Pixabay / JL studio
Omlouváme se, ale tento fragment nelze kopírovat
