Web zaměřený na obsedantně kompulzivní poruchu a OCD fórum

JAK PORAZIT HYDRU

8 účinných triků, jak se vypořádat s novými obsedantními stavy

Nezáleží na tom, jak silný se cítíte. Bojovat s obsesemi je pro každého, kdo jimi trpí, vždy velmi náročné. Psychicky i fysicky. Zejména proto, že i když se vám nějakou obsedantní myšlenku podaří zdolat, velmi záhy se na blízku objeví jiná. A vám se zdá, že vaše úsilí je častěji kontraproduktivní než smysluplné, protože vám postupem času začne připadat jako nikdy nekončící boj. A proto se v tomto článku zaměříme a na konkrétním případu si ukážeme, co se naopak stane, když s obsesemi bojovat přestanete. Příběh svého pacienta vypráví Anna Prudovski, psycholožka a klinická ředitelka u společnosti Turning Point Psychological Services, která se věnuje zejména léčbě úzkostných poruch a OCD a také práci s rodiči.

Do ordinace přichází můj další pacient a já hned vidím, jak moc je rozrušený.

„Co se stalo?“ ptám se.

„Cvičil jsem expozici, ale zjistil jsem, že jsem se už nějak přestal bát.“

Michal trpí obsesí, že by mohl být gay. Většinu času tráví prohlížením obrázků mužů a žen a zjišťuje, zda ho přitahují. Nekonečně dlouho vyhledává na Googlu, jak s jistotou zjistit, zda je člověk gay, a snaží se přijít na to, co mají tyhle jeho myšlenky znamenat. Jeho expozice zahrnovala také přijmutí, že si možná nikdy nebude zcela jistý, zda je gay nebo heterosexuál. 

„Tak to je dobrá zpráva, ne?“ pátrám dál. „Tedy pokud si opravdu dovolíš přijmout nejistotu.“
Odmlčím se a sleduji viditelné rozpaky v Michalově výrazu tváře. „Michale, tak tedy úzkost ustoupila během expozice?“

Michal vypadá stále rozpačitěji. „Vlastně je to jinak. Já už opravdu nepřemýšlím o tom, že jsem gay. A ani mi na tom už tolik nezáleží. Místo toho mám teď neustále pocit, že před svou ženou něco tajím. Věřím, že v našem manželství musíme být naprosto upřímní. Mám ale pocit, že donekonečna pochybuju o tom, co bych jí všechno měl říkat, aby věděla, co dělám během dne. A tak jí volám a píšu zprávy, ve kterých jí vyprávím o všem, co se u mě během dne děje. A pokračuji v tom i večer. Ale ona je na mě čím dál tím víc naštvaná. Myslíš, že je to další má obsese?“

Usmívám se. Před několika sezeními Michal hořce konstatoval, že dostal tu nejhorší ze všech možných obsesí. Přál si, aby měl strach z kontaminace nebo z nemoci, protože tyto obsese by neútočily na samotné jádro toho, kým je. „Jak můžu takhle žít sám se sebou, milovat svou ženu a neustále mít pocit, že žiji dvojí život, protože jsem možná gay?“ říkával. Nyní ho ale tato nová posedlost nutí se manželce svěřovat se vším, co se děje, a touto novou obsesí se cítí terorizován stejně jako tou předchozí.

Opakovaně se setkávám s tím, že právě to se u lidí s obsedantně kompulzivní poruchou stává – jedna obsese se mění v jinou. Člověk s OCD je téměř vždy ochoten vyměnit svou posedlost za jakoukoli jinou, protože ta současná se vždy zdá být tou nejhorší. Tedy až do chvíle, kdy se objeví další, a v tu chvíli by téměř vždy měl raději zpět tu předchozí.

Nejčastěji se tomu děje, když pacient začíná s nemocí úspěšně bojovat. V průběhu léčby často dochází k citelnému zlomu, kdy člověk vstřebá dostatek informací a nasbírá dostatek sil a odhodlání, aby se proti OCD konečně vzepřel. Zpočátku začne jeho OCD ustupovat, … jen aby se náhle vrátila s protiútokem v podobě nové obsese.

Vždy mi to připomíná nezničitelnou nestvůru Hydru z řecké mytologie, které při každém useknutí jedné z jejích hlav narostly další dvě jedovaté hadí hlavy. Pro člověka trpícího OCD může být neustálý vznik nových obsesí, které se objevují, skličující až zoufalý. Je však důležité mít na paměti, že je to jen snaha OCD získat zpět své území. V tomto bodě léčby můžete Hydře ukázat, kdo je tady pánem, a to tak, že budete postupovat podle následujících kroků.

 

8 způsobů, jak se vyrovnat s novou posedlostí

1. Očekávejte recidivu.

To, že se vrátí předchozí obsese nebo se z ničeho nic objeví obsese nová, je normální součástí procesu zotavování. Pokud jste připraveni, že se rušivá myšlenka znovu objeví nebo se změní v jinou vtíravou myšlenku, nejste zaskočeni a necítíte se být poraženi. Pomůže vám také vytvořit si plán, jak na ni reagovat. Dávejte si pozor na myšlenky, které se stále vracejí. Pokud se vám stále stejná myšlenka náhle začne lepit na paty, je to znamení, že se může začít rozvíjet nová posedlost, a je to výzva k akci, abyste jí co nejdříve začali čelit.

2. Berte novou obsedantní myšlenku jako příležitost.

Mějte stále na paměti! „Je to jen snaha OCD získat zpět své území. V tomto bodě léčby můžete OCD ukázat, kdo je tady pánem!“

Za velký přínos považuji, když se během léčby objeví nová obsese. Umožňuje pacientovi procvičit si na nové obsesi všechny dovednosti, které se naučil v terapii. Při správném postupu to zvýší jeho důvěru ve schopnost bojovat s OCD a pokračovat v normálním životě bez ohledu na to, jaké nové znepokojivé myšlenky přichází.

3. Ukončete vtíravou myšlenku hned v zárodku.

Reagujte včas! Vaše OCD se vás často bude snažit přesvědčit, že nová obsese ve skutečnosti není obsesí, ale spíše jen rozumná obava, kterou je třeba řešit. Neposlouchejte tyto lži a okamžitě udělejte to, co jste dělali při léčbě starých obsesí. Což je v podstatě označení myšlenky jako obsese a nedělání s ní vůbec nic. Zkrátka vtíravou myšlenku ignorujte.

4. Pamatujte, že se musíte sami rozhodnout žít dál svůj život bez ohledu na nepohodlí, které nová obsese přináší.

Nepohodlí se vám nemusí líbit (to se nelíbí nikomu). Pro vaše zotavení je však zásadní právě ochota jít dál, aniž byste „splynuli“ se svou obsesí. Nesnažte se vytěsnit nebo se zabývat nepříjemnými myšlenkami a pocity. Místo toho se soustřeďte na to, co je pro vás v životě důležité. Právě to vás udrží na správné cestě.

5. Ignorujte obsah!

Jak jste viděli na příkladu mého pacienta Michala, a jak jste se pravděpodobně sami bolestně naučili, aktuální obsese je obvykle vnímána jako ta nejbolestivější. Důvodem je to, že OCD vás vždy zasáhne tam, kde to bolí nejvíce. Obsah vašich obsesí je vždy opakem vašich hodnot, opakem toho, kým jste. OCD útočí na to, co je pro vás právě teď nejdůležitější.

Faktem ale je, že na obsahu nezáleží. Ať už se bojíte bacilů, nebo se obáváte, že svého blízkého bodnete kuchyňským nožem, všechny tyto obsese jsou jen myšlenky. Nejsou to pravdy, fakta, varování, impulzy ani znamení. A jako s takovými s nimi zacházejte stejně (tj. dovolte jim existovat, aniž byste je brali vážně).

Není to obsah vašich obsesí, co vede k utrpení. Je to proces vašeho zabývání se jimi – ať už zahrnuje přikládání významu, nebo snahu o jejich vytěsnění -, který vás přivádí k závislosti.

6. Místo toho, abyste se zabývali jednou obsesí za druhou, začněte ničit lešení OCD.

Kdyby se Héraklés dál pokoušel sekat Hydře hlavy jednu po druhé, nikam by se nedostal. Ba co hůř, musel by se zabývat dalšími a dalšími hlavami, dokud by nebyl poražen. Aby netvora přemohl, musel vymyslet plán, který by byl důmyslnější než jen sekání stále se objevujících hlav.

Stále mějte na paměti! „K utrpení nevede obsah tvé posedlosti. Je to proces tvého zabývání se jimi – ať už zahrnuje přikládání významu nutkavým myšlenkám, nebo snahu vytěsnit je.“

Pokud budete každou obsesi nadále zahánět vytvářením četných hierarchií, trávením času expozicemi a podrobným probíráním každé další obsese v terapii, pokrok bude pomalý. Mnohem účinnější strategií je v tomto případě zničit OCD v jeho jádru tím, že se naučíte přijmout nejistotu. Přijmete život s pochybnostmi, vzdejte se nerealistické představy, že se pokusíte své myšlenky ovládat a uznáte, že existuje hranice vaší odpovědnosti za to, abyste zabránili poškozování sebe nebo druhých. Začněte považovat tyto myšlenky za neutrální – projdou kolem, ale neohrožují vás.

7. Přestaňte se bránit!

Nezáleží na tom, zda svým myšlenkám věnujete velkou pozornost tím, že se je snažíte rozluštit, nebo je od sebe odstrčíte tím, že se je snažíte neutralizovat, nebo se je snažíte nahradit „pozitivním“ myšlením. Ve všech případech se na tyto myšlenky napojíte a ještě více se do nich zapletete. Doslova je na sebe přilepíte.  

Čemu se nejvíce bráníte, čemu věnujete tolik pozornosti, to přetrvává. Proto je lepší nechat myšlenky prostě být. Nechte je přicházet a odcházet, aniž byste se tolik snažili o to, aby zmizely.

8. Změňte svůj postoj.

Skutečně překonat OCD je nemožné bez přijetí zcela nového postoje – postoje přijetí.  Když přijmete, že vaše mysl může být „lepkavá“, protože máte OCD, a zavážete se, že změníte své reakce na spouštěče OCD, můžete tak začít žít mnohem lepší život. 

Vidím na Michalovi, který se cítí být novým pochopením záludností OCD posílen. Může si teď vytvořit plán, jak se se s nutkavými myšlenkami vyrovnat. Na konci našeho sezení se zdá být odhodlán bojovat ale při odchodu z mé kanceláře však ještě zaváhá.

„Jen jedna otázka. Tohle naše sezení. Měl bych své ženě říct, o čem jsme mluvili? Říkal jsi, že se nemám zpovídat. Ale co když je právě tohle důležité jí svěřit? Jak mám s jistotou vědět, jestli je to posedlost?“

Jen se na něj zadívám a jemně pozvednu obočí. To Michalovi stačí k tomu, aby pochopil. Zasměje se: „Jasně, promiň. Na chvíli mě to zase dostalo. Myslím, že to nikdy nebudu vědět jistě, viď? Díky, Anno. Uvidíme se příští týden!“

Máte podobné zkušenosti? Jak se s novými obsesemi vyrovnáváte? O své příběhy se můžete podělit v komentářích níže nebo na fóru OCD.

Připravila: Romana Kršňáková

Zdroj: www.turningpointpsychology.ca

SDÍLET:
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Vložené zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře
Prelož web do slovenčiny »

Omlouváme se, ale tento fragment nelze kopírovat

0
Přejete-li si, pak tento článek můžete komentovatx